• CÍL PROJEKTU
  • O HŘBITOVU
  • ROD WALLIS
  • DATABÁZE
  • O NÁS
  • KONTAKTY
  • CÍL PROJEKTU
  • O HŘBITOVU
  • ROD WALLIS
  • DATABÁZE
  • O NÁS
  • KONTAKTY

Cíl projektu

Obecným cílem a vizí projektu je rozvoj a podpora společenského povědomí o širším kontextu pietního zacházení s hrobovými místy příslušníků národnostních menšin, s lidskými ostatky, ale i o způsobech péče o historické hřbitovy.

Dlouhodobou vizí dokumentačních aktivit žadatele je komplexní dokumentace německých hřbitovů v České republice. Podobné hřbitovy je možné definovat jako hřbitovy neudržované, opuštěné, nebo ve špatném stavu s převažujícím podílem německých hrobů, mnohdy bez zájmu místních úřadů o správu a bez vazeb místní komunity ke hřbitovu.  

V rámci těchto dokumentačních aktivit byla v roce 2021 zpracována vzorová, modelová kulturně-historická rešerše a dokumentace hřbitova v obci Přibenice v regionu Podbořanska v okrese Louny v Ústeckém kraji. 

Region Podbořansko je typickým příkladem osudu lokality poznamenané odsunem původních německých obyvatel, postupným úpadkem během minulého režimu, ale i současným kulturně-sociálním a hospodářským vývojem po roce 1989. 

Ač je tento region vzdálen pouze 90 km od hlavního města, je typickým příkladem vnitřní periferie Ústeckého kraje.

O projektu

Projekt „Modelová dokumentace a návrh obnovy německého vesnického hřbitova v obci Přibenice“ je součástí dokumentačních aktivit žadatele v oblasti dokumentace německých historických hřbitovů a kulturně historického bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR. 

Projekt navazuje na plošnou dokumentaci stavu německých hřbitovů na území Ústeckého kraje prováděnou v roce 2020, dokumentaci hřbitovů na území Libereckého kraje realizovanou v roce 2021 a současně na vypracovanou modelovou kulturně historická rešerši a dokumentaci hřbitova v místní části Horní Ves statutárního města Chomutov jako typického městského hřbitova na území bývalých Sudet.   

Zcela specifické postavení hmotného kulturního dědictví německé menšiny, zejména v pohraničí, je dáno důsledky vystěhování Němců. Absence vazby nových osídlenců na „kulturní obsah“ pohraničních území v nejširším slova smyslu šla ruku v ruce s postupným fyzickým rozpadem nebo i zánikem sídel v krajině a makroekonomickými experimenty. Dopad na stav památek je doložen řadou příkladů, publikací, či výstav, stejně tak jako pokusy o záchranu a obnovu toho, co zbylo. 

V naprosté většině jde o památky, považované veřejností za české, ale fakticky spojené s německým kulturním dědictvím. Je zřejmé, že zde existuje nejen český, ale zcela oprávněně především německý zájem o jejich zachování, přestože ne všude s pochopením přijímaný. Existuje právní úprava tohoto zájmu, a také praktické projevy jeho realizace, lhostejno zda občany české nebo německé národnosti, ať už z krajanské obce nebo německé menšiny. 

Jednou z nejpostiženějších oblastí jsou historické německé hřbitovy. Počty zcela zaniklých hřbitovů, hřbitovů opuštěných, neudržovaných, příp. hrobů zbavených jdou do stovek. Nejde přitom jen o stav v obcích daleko na horách, v opuštěných vesnicích nebo obcích zaniklých. I ve městech lze najít opuštěné hroby bývalé městské honorace, rozpadající se rodinné kaple, rozvalené, propadlé a neoznačené hrobová místa, zapomenuté hromadné hroby. 

Chce-li být stát považován za civilizovaný, měl by pietně udržovat místa posledního odpočinku minulých generací, lhostejno jaké byly národnosti.

Projekt „Modelová dokumentace a návrh obnovy německého vesnického hřbitova“ byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2021 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2021.